Lásko voníš deštěm

Jde déšť a já jdu s ním, jdu městem jež znám
a hledám stopy včerejší, včerejší
jdu stejným směrem jak dřív a vzpomínám
a všechno zdá se krásnější

Ach lásko voníš deštěm, tady jsi řek
myslím že vítr tehdy vál, vítr vál
jsou to už stovky let, kabát si svlék'
a byl mi velký ale hřál, krásná lásko

Jak dlouho, dlouho ještě, půjdu ti vstříc?
Člověk je velmi krátce živ, krátce živ
má lásko voníš deštěm, jsi z plískanic
však hřeješ stejně jako dřív

I déšt jak dřív je stejný i já, já jsem táž
jen cosi skříplo v orlojích, v orlojích
byls tu a stále jsi, jenom se ukrýváš
jdu deštěm ve tvých šlépějích, ó má lásko

Divocí koně

Já viděl divoké koně
běželi soumrakem
vzduch těžký byl a divně voněl
tabákem

Běželi běželi bez uzdy a sedla
krajinou řek a hor
sper to čert jaká touha je to vedla
za obzor

Snad vesmír nad vesmírem
snad lístek na věčnost
naše touho ještě neumírej
sil je dost

V nozdrách slábne zápach klisen
na břehu jezera
milování je divoká píseň
večera

Stébla trávy sklání hlavu
staví se do šiku
král se svou družinou přijíždí na popravu
zbojníků

Chtěl bych jak divoký kůň běžet běžet
nemyslet na návrat
s koňskými handlíři vyrazit dveře
to bych rád

Já viděl divoké koně

Stodoly

Za kopci hořely stodoly
havrani kroužili nad poli
stařenky smály se do dlaní
navěky jsme spolu svázaní

Na seně stébla nás píchala
oblaka zrychleně dýchala
rozpálen sladkými přísliby
oči zavřel jsem abych tě políbil

Kristus pán sekerou tesaný
díval se z božích muk na stráni
svatou mši sloužili v kostele
a mé tělo stalo se tvým tělem

Křičel jsem lásko má na hory na doly
až jsem vyplašil ony havrany v údolí
vylétli jako když vystřelí
a pak pod nebem stali se bílými anděly

Pod nebem bílými anděli

Planu

Ruce položil jsem na tvá ňadra která ve tmě svítí
měsíc ozářil ti tvář
tvoje jemně rozevřené tělo mě chytá do svých sítí
jako rybu rybář

Planu

Kolenem dotýkám se tvého pak se vkládám mezi tebe
máš víčka od luny
na svých bedrech cítím tíhu celého pohanského nebe
se svými hromy a Peruny

Planu

Srážíme se jako mlha na skle jedoucího vozu
jako kapka v kapce
křídla sov pleskají o větve - ztrácím rozum
muž mění se v chlapce

Planu

Sarajevo

Přes haličské pláně vane vítr zlý
to málo co jsme měli nám vody sebraly
jako tažní ptáci jako rorýsi
letíme nad zemí - dva modré dopisy

Ještě hoří oheň a praská dřevo
ale už je čas jít spát
tamhle za kopcem je Sarajevo
tam budeme se zítra ráno brát

Farář v kostele nás sváže navěky
věnec tamaryšku pak hodí do řeky
voda popluje zpátky do moře
my dva tady dole a nebe nahoře

Ještě hoří oheň ...

Postavím ti dům z bílého kamení
dubovými prkny on bude roubený
aby každý věděl že jsem tě měl rád
postavím ho pevný navěky bude stát

Ještě hoří oheň ...

Zatanči

Zatanči má milá zatanči pro mé oči
zatanči a vetkni nůž do mých zad
ať tvůj šat má milá ať tvůj šat na zemi skončí
ať tvůj šat má milá rázem je sňat

Zatanči jako se okolo ohně tančí
zatanči jako na vodě loď
zatanči jako to slunce mezi pomeranči
zatanči a pak ke mně pojď

Polož dlaň má milá polož dlaň na má prsa
polož dlaň nestoudně na moji hruď
obejmi má milá obejmi moje bedra
obejmi je pevně a mojí buď

Zatanči jako se okolo ohně tančí ...

Nový den než začne má milá nežli začně
nový den než začně nasyť můj hlad
zatanči má milá pro moje oči lačné
zatanči a já budu ti hrát

Zatanči jako se okolo ohně tančí ...